na úvodní stranu přeskočit menu
 

Hráči z Titanu

kapitola 1

Byla to nevydařená noc, a navíc se strašně pohádal s autem, když chtěl jet domů.
„Pane Gardene, v tomto stavu nejste schopen řídit. Použijte prosím automatického řidiče a usaďte se na zadní sedadlo.“
Pete Garden seděl za řídicí pákou a odpověděl, co nejzřetelněji dokázal: „Hele, já řídit můžu. Jeden nebo dva panáky člověka spíš proberou. Tak přestaň blbnout.“ Zmáčkl startovací knoflík, ale nic se nestalo. „Ksakru, nastartuj!“


Když mrtví mládnou

kapitola 1

Není místa.
Zkoušíme to sem a tam,
ale místa není.

– sv. Augustin


Marsovský skluz v čase

kapitola 5 (část)

Dvojice mužů sedící proti němu si ho nedůvěřivě měřila pohledem. Řekl snad něco tak šokujícího? Herbert Hoover byl mnohem lepším šéfem FBI, než jakým kdy bude Carrington. „Za tím si stojím,“ dodal. „Vsadím se s vámi, o co chcete.“ Hlava se mu točila. Napil se piva. Všechno mu ztěžklo, ruka i sklenice. Dolů se mu dívalo snáz než nahoru… Zíral na krabičku zápalek, ležící na konferenčním stolku.


Muž z Vysokého zámku

kapitola 1

Pan R. Childan týden úzkostlivě sledoval poštu. Cenná zásilka ze Skalistých států ale nepřišla. Když v pátek ráno otevřel krám a na podlaze pode dveřmi uviděl jen dopisy, říkal si: tohle se mému zákazníkovi nebude líbit.


Oko na nebi

Jedna

Deflektor protonového toku v belmotském Bevatronu zradil své tvůrce přesně ve čtyři hodiny odpoledne druhého října roku 1959. Průběh následných událostí byl otázkou chvilky. Paprsek nabitý šesti miliardami voltů už nic nedrželo ve správné dráze - a tedy ani pod kontrolou -, takže se vyzářil ke stropu komory, přičemž roztavil pozorovací plošinu zavěšenou nad magnetem vypadajícím jako kobliha s otvorem uprostřed.


přejít na začátek článku
přejít na menu